Pořád ještě doháním své filmové resty letošního roku. Tentokrát jsem se mrknul na stále ještě docela čerstvou novinku Captain Fantastic (česky jako Tohle je náš svět). Lákal mě samozřejmě charismatický Viggo „Aragorn“ Mortensen v titulní roli, jakož i slibná premisa rodiny, žijící v odloučení od většinové společnosti. Musím hned ze začátku sdělit, že jsem se bavil mimořádně dobře, ale z trochu jiných důvodů, než bych byl očekával.

Že nesmím Buchty a klobásy minout mi bylo jasné už od prvního traileru. Film se totiž prezentoval takovým způsobem, že se nabízely v podstatě jen dvě možnosti, jak by mohl dopadnout. Působil totiž buďto jako infantilní výlevka fekálního humoru, nebo jako parodie pixarovek s jistým myšlenkovým přesahem. Představte si moje nadšení, když jsem po prvních několika minutách zjistil, že je obojím zároveň! Došlo k chybě. 🔗Nelze spustit JavaScript.

Mnohokrát mi bylo během mého života vyčítáno, že jsem příliš chladný. Teď, když jsem se stal ateistou, slouží tato skutečnost těm, kteří si chtějí nějak vysvětlit můj názorový posun, ke zpětné racionalizaci. Domnívají se, že mi v mé náboženské víře chyběl vztah s Bohem. A pokud jsem ho opravdu měl, nemohl být opravdový. V takovém případě bych totiž křesťanství nikdy nemohl zavrhnout.

Na Barbara Conana jsem se rozhodl podívat poté, co se František Fuka rozplýval nad jeho návratem na plátna českých kin. Trochu paradoxně jsem totiž dosud znal jen verzi z roku 2011, která mi přišla dokonale průměrná, a rychle jsem na ni zapomněl. Přitom znám vcelku dobře původní příběhy Roberta E. Howarda a přečtenou mám i řadu jeho epigonů. Patřím mezi onu menšinu studentů filosofie, které nijak zvlášť nebere Friedrich Nietzsche. Proto jsem se na úvodní citát (máte ho v hlavičce) jenom letmo zašklebil a počkal jsem si raději na dávku poctivé cimmeřanské moudrosti předávané z otce na syna. Po ní už se začal rozvíjet samotný příběh.

Komiksových filmů přibývá jako hub po dešti. Jenom letos jsme už viděli veskrze průměrného Deadpoola, ničím výjimečného Captaina Americu či kvalitativně zhruba srovnatelnou Apokalypsu. Výše zmíněné filmy se plácají v dobře uleželém bahýnku repetitivní průměrnosti, konkurence v podobě DC ale také nezahálí. Nejprve vyprodukovala vysloveně tragický Úsvit spravedlnosti, na který následně volně navázal Sebevražedný oddíl. Upozornění: text recenze obsahuje spoilery ke snímku Batman v Superman.

Náš pan farář je vysokoškolsky studovaný, takže se určitě neplete. A i kdyby ano, co biskupové a papežové? Na světě žije více, než miliarda katolíků, církev má za sebou takřka dvoutisíciletou historii a pravdy víry zkoumaly mnohé generace teologů, filosofů a dalších učenců. Ti všichni se přece nemohli mýlit! Vždyť na tom, že existuje Bůh, se shodnou křesťané nejen mezi sebou, ale i s židy, muslimy a mnoha, mnoha dalšími.

Cenzurou fantastických žánrů se před pouhými několika měsíci zabývala redakční kolegyně, šťavnaté téma ale vydá hned na několik článků a dnes je přesně ten správný čas na jeden z nich. Dny se nám zkracují a tma se dlouží, podzim přináší tajemné mlhy a už jen zhruba měsíc nám zbývá do Dušiček, Halloweenu a dalších podobných taškařic. No a do kin se chystají Fantastická zvířata ze světa Harryho Pottera.

Když J. J. Abrams zmáčkl tlačítko restart a rozjel zbrusu nový Star Trek, byl jsem nadšený. Nikdy jsem nepatřil mezi fanoušky původního seriálu a tak jsem uvítal možnost seznámit se se světem hezky od začátku, což je vždycky jednodušší, než naskakovat do rozjetého vlaku. Bavil jsem se dobře. Když pak režisér ve své vizi pokračoval sequelem Do temnoty a do role záporáka obsadil oblíbeného Benedicta Cumberbatche, bylo to ještě lepší.

Psal se rok 2004, vůbec první, který jsem kdy škrábal na papír spolu s ostatními. Nově nabytá schopnost vyjadřovat myšlenky skrze tahy pera či tužky mě naprosto nadchla. Konečně mohl šestiletý capart silou svého génia a mocí ničím neohraničené kreativity dobýt svět umělecké tvorby! Co na tom, že jsem některá písmena pořád ještě občas kreslil zrcadlově převrácená? Skutečný tvůrčí duch se takovou maličkostí nenechá omezovat. Prvním médiem, pomocí kterého jsem si chtěl vydobýt nehynoucí slávu, se stal komiks. Ten úplně první vypadal nějak takhle.

Řekl jsem si, že trochu upustím plyn a protože rád odpočívám kreativně, stáhl jsem si starou dobrou strategii OpenTTD. Tu si může z oficiálního webu kdokoli zadarmo nainstalovat do počítače. Ve hře se stanete šéfem dopravní společnosti a budete mít za úkol přepravovat cestující i náklad mezi městy, vesnicemi a různorodými ekonomicky významnými budovami. K tomu vám poslouží flotila silničních vozidel, vlaků, lodí i letadel. Potěšilo mě, že OpenTTD díky obětavé péči komunity ve své nejnovější verzi podporuje FullHD displeje a bez jakýchkoli potíží běží pod Windows 10 (a to přesto, že na oficiálním webu slibuje funkčnost jen pod XP / Vista / 7).