<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Túry on Anekron</title>
		<link>https://anekron.cz/tags/t%C3%BAry/</link>
		<description>Recent content in Túry on Anekron</description>
		<generator>Hugo</generator>
		<language>cs-cz</language>
		
		
		
		
			<lastBuildDate>Thu, 27 Aug 2026 00:00:00 +0100</lastBuildDate>
		
			<atom:link href="https://anekron.cz/tags/t%C3%BAry/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml" />
			<item>
				<title>Výstup na Rakytov</title>
				<link>https://anekron.cz/posts/2026-08-27-vystup-na-rakytov/</link>
				<pubDate>Thu, 27 Aug 2026 00:00:00 +0100</pubDate>
				<guid>https://anekron.cz/posts/2026-08-27-vystup-na-rakytov/</guid>
				<description>&lt;p&gt;&lt;p class=&#34;markdown-image&#34; style=&#34;text-align: center;&#34;&gt;&#xA;  &lt;img src=&#34;https://anekron.cz/images/rakytov.webp&#34; alt=&#34;&#34;  /&gt;&#xA;&lt;/p&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;Úmorná vedra konečně ustala a popadlo mě svrbění vyrazit zase na hory. Naštěstí jsem se zrovna chystal na víkend na Slovensko do Velké Fatry. Vyrazil jsem tedy o srpnové neděli se dvěma kamarády z Liptovských Revúc po silnici na severovýchod. Šli jsme nalehko, měl jsem s sebou akorát mikinu a lahev s vodou. Minuli jsme Dve veže, pod nimiž parkovali zejména Poláci vyrazivší na feraty a napojili jsme se na žlutou, která pokračuje Teplou dolinou.&lt;/p&gt;</description>
			</item>
			<item>
				<title>Pouť ke Zvíkovu</title>
				<link>https://anekron.cz/posts/2026-08-11-pout-ke-zvikovu/</link>
				<pubDate>Tue, 11 Aug 2026 00:00:00 +0100</pubDate>
				<guid>https://anekron.cz/posts/2026-08-11-pout-ke-zvikovu/</guid>
				<description>&lt;p&gt;&lt;p class=&#34;markdown-image&#34; style=&#34;text-align: center;&#34;&gt;&#xA;  &lt;img src=&#34;https://anekron.cz/images/zvikov.webp&#34; alt=&#34;&#34;  /&gt;&#xA;&lt;/p&gt;&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;Na firemní setkání v posledních letech s oblibou jezdím vlakem. Loni jsem to měl velmi jednoduché, protože ubytování se nacházelo možná pět minut od železniční stanice. Předloni a letos nicméně nejbližší koleje dělilo od hotelu zhruba deset až patnáct kilometrů. Jelikož ale chodím rád pěšky a balím se dost minimalisticky, znamenalo to pro mě spojení příjemného s užitečným.&lt;/p&gt;&#xA;&lt;p&gt;Minulý týden jsem se konkrétně potřeboval dostat před patnáctou hodinou do Zvíkovského Podhradí nedaleko Orlíku. Vstal jsem proto o půl šesté a v 6:15 už mě Pendolino vezlo do Prahy, kde jsem přesedl na navazující vlak do Tábora. Krátce po jedenácté jsem pak vystoupil v ospalé vesničce jménem Vlastec. Vyhlédl jsem si ji proto, že se z ní dá pěšky po modré snadno dostat až do cíle za slabé tři hodinky chůze.&lt;/p&gt;</description>
			</item>
	</channel>
</rss>
