![]() |
Článek byl původně vydán 26. 5. 2017 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz. |
Kapitán Jack Sparrow dokázal během své dlouhé pirátské kariéry naštvat
strašnou spoustu nemrtvých. Nejdřív se střetl s kostlivci v Prokletí Černé perly
a potom ho zajaly zombie sloužící zlovolnému Černovousovi. Jak každý
správný příznivec nekromancie tuší, v tomhle seznamu chyběli už jenom
duchové. Tedy až dosud. Po věčně opilém, praštěném Sparrowovi jde totiž
zase jednou nějaká prokletá posádka, a to v druhém nejzbytečnějším
snímku celé série.
Salazarova pomsta přitom začíná více než slibně. Představuje nám mladého
Henryho Turnera, který se pokouší najít způsob, jak zvrátit neradostný
osud svého otce Williama, toho času kapitána Bludného Holanďana. Švarný
kovář během těch let, co jsme ho neviděli, hezky obrostl mořskou havětí a
varuje svého synátora, že veškerá jeho snaha vyjde vniveč.
![]() |
Vrací se i Barbossa s Černovousovou šavlí. (zdroj) |
Karina Smyth má ještě pochmurnější
vyhlídky. Oddala se vědě, omezení obyvatelé přístavního městečka ji však
považují za čarodějnici, a proto na ni čeká oprátka. Do toho se ještě
vmísí samotný Jack Sparrow pronásledovaný smůlou, který si chce v místní
bance loupeží vylepšit tristní finanční situaci i pošramocenou pověst
legendárního piráta.
V temnotách Ďáblova trojúhelníku navíc
trpělivě čeká titulní kapitán Armando Salazar, kterého Jack svého času
přelstil, na své propuštění. Jakmile bude volný, vydá se za svým dávným
nepřítelem a nezastaví se, dokud nebude všemi oblíbený vrabčák spát s
rybami na chladném dně oceánu. Zničit ho může jen legendární Poseidónův
trojzubec, o který má ale pro jeho schopnost lámat kletby zájem
samozřejmě i Henry nebo britské námořnictvo.
Vlivem této na poměry Pirátů zcela
tradiční zápletky jsem měl čas od času pocit, že sleduji remake, podobně
jako třeba u předloňské sedmé epizody Star Wars. Ten pocit nemám rád,
zvlášť když snímek vykrádá své předchůdce nejen po stránce scénáře, ale i
hudebně. Soundtrack zní, jako kdyby jej Geoff Zanelli v laciném
audioeditoru namixoval z předchozích prací Hanse Zimmera a Klause
Badelta.
Zcela chápu, že chtěli tvůrci po šesti let od posledních Pirátů (a po deseti letech od posledních Pirátů, kteří nestojí jen za uplivnutí) zadrnkat na nostalgickou strunu a rád bych jim to odpustil. Stejně jako již zmíněná epizoda Star Wars ale Salazarova pomsta
ke zdrojové látce přistupuje dost necitlivě a lajdácky. Pozorní diváci
si dobře všimli nekonzistencí, třeba okolo Jackova kompasu. Zatímco
nejnovější díl tvrdí, že Jack získal cenný předmět od svého mrtvého
předchůdce v kapitánském úřadě, původní trilogie prozrazuje, že jej
vyhandloval od Tii Dalmy.
Konkrétně tenhle detail samozřejmě nehraje až zas tak podstatnou roli. Jenomže stejně macešsky se pátí Piráti
chovají třeba i k důležitým dějovým linkám postav. Úplně nejhůř dopadl
jednoznačně sám protagonista Jack Sparrow, jehož legendu filmaři zjevně
nedokáží už nijak obohatit. Nemají koule na to, aby hrdinu nechali
prožít nějaký skutečně zlomový moment, který by se podepsal na jeho
charakteru, a tak jenom ozvěnou recyklují jeho staré dobré hlášky, které
ale zní popravdě už dost unaveně a zasmál jsem se jim tak možná
jedinkrát.
![]() |
Jediné aktivní rozhodnutí se skutečným dopadem udělá Sparrow ve flashbacku. (zdroj) |
K dovršení toho všeho přijde nakonec
nefalšovaný hollywoodský hepáč, který naneštěstí nedokáže nahlodat ani
to, co se stane před ním a těsně po něm. Abyste se k němu ale vůbec
dostali, budete muset přetrpět druhý nejdementnější scénář v sérii –
dokonce i překombinovaná a místy k smrti nudná trojka si nedovolila
plivat po divákovi jeden naprosto nepravděpodobný zvrat za druhým.
Kůži samozřejmě Salazarově pomstě
zachraňuje skvělá (a hodně, hodně drahá) akce. Té můžu vytknout snad
jen občasný nedostatek napětí, když se filmová scéna mění ve videohru
trochu jako trilogie Hobit – ve všech ostatních případech jsou
boje i útěky originální, zábavné a v jednom konkrétním případě dost
možná i nejlepší v rámci celé série. Oku lahodí i další perfektní
trikové záběry a práci si tvůrci dali i se zvukem, kdy v příslušně
vybavených kinech za zády slyšíte praskání dřeva, šplouchání vody a
další typické kulisy.
Příjemným překvapením jsou i noví herci.
Javier Bardem dostal mnohem, mnohem méně prostoru, než by si jako
arcipadouch zasloužil, ale stále předvádí slušný výkon. Brendon Thwaites
jako Henry jenom opakuje svůj part obyčejného sympatického mladíka z
Bohů Egypta a přestože nepředvede žádný výrazný výkon, rozhodně na scéně
neruší. David „Faramir“ Wenham mohl svým britským důstojníkem zaujmout,
jenže ve scénáři dostal jenom tři podmračené obličeje.
![]() |
Orlanda Blooma i Keiru Knightleyovou uvidíte jen na moment. (zdroj) |
Ze všeho nejlepším rozhodnutím však bylo
obsazení Kayi Scodelariové do role Kariny. Zpočátku jsem jí vůbec
nevěřil, protože v sérii Labyrint připomínala ještě mrtvější variantu
Kristen Stewartové (pokud to tedy vůbec jde). Salazarova pomsta
se za ni ale rozhodně nemusí stydět – ba naopak. Z větších herců zmíním
ještě lepšího než tradičně výborného Geoffreyho Rushe a taky vydařené,
sympatické cameo Paula McCartneyho.
I přesto mi ale nakonec nezbývá než konstatovat, že pátý díl repetitivním Pirátům
trn z paty nevytrhne. Kouká se na něj sice přinejmenším dvakrát líp než
na naprosto příšernou čtyřku, to je ale jen stěží důvod k oslavám.
Pokud se těšíte na vizuálně ohromující oddechovou jednohubku, v kinech
pořád ještě běží druzí Strážci Galaxie, jejichž scénář i humor je přinejmenším o ligu výš.
Žádné komentáře:
Okomentovat