![]() |
Článek byl původně vydán 14. 12. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz. |
Pokud už fantasy RPG The Elder Scrolls: Skyrim z roku 2011 znáte jako své boty a čerstvě vydaná Special Edition vás svými grafickými vylepšeními zrovna dvakrát neláká, nemusíte věšet hlavu. Úplně zadarmo se totiž můžete dostat k mnoha a mnoha hodinám zbrusu nového obsahu, jehož takřka výhradním autorem je překvapivě mladý moder Alexander J. Velicky. Svět Tamrielu se díky němu rozrostl o nový ostrov Falskaar.
![]() |
Screenshot z Falskaaru s Drakorozeným na vzpínajícím se koni, který se stal symbolem celého módu. |
Co všechno nabízí? Nové předměty,
dvojici kouzel (po jednom pro magii Ničení a Obnovy), několik nových
písní pro bardy, unikátní dračí křik a především šestadvacet úkolů
zadávaných kompletně nadabovanými postavami, ke kterým vám bude hrát
soundtrack složený profesionálním hudebním tvůrcem. A věřte mi, že
neposlouchat zase jednou stokrát omleté motivy původní hry a hlasy těch
tří čtyř osob, které namluvily její dialogy, je balzám pro (d)uši.
K Falskaaru je k dispozici i neoficiální česká lokalizace. Autor však explicitně uvádí, že ačkoli překlady svého díla povoluje, nijak neručí za jejich funkčnost a kvalitu. Proto jsem pracoval výhradně s anglickým originálem.
Hratelná verze Falskaaru
spatřila světlo světa už v roce 2013. Vývoj však definitivně skončil až
relativně nedávno, a to koncem roku 2015. V současné době pak autor
pracuje na konverzi svého díla pro speciální edici, a jelikož ke hraní
nepotřebujete žádné z rozšiřujících DLC, může si příběh užít doslova
kterýkoli vlastník Skyrimu.
![]() |
Neúplná mapa Falskaaru a lokací, které se na něm nacházejí. |
A o jaký že příběh vlastně půjde? Při
prozkoumávání jeskyně přidané do blízkosti města Riften narazíte na
zelenkavý portál, který vás přenese přímo na ostrov. Tam se seznámíte s
městečkem Amber Creek a jeho obyvateli. Dozvíte se, že nad Falskaarem
temní mračna, neboť jím táhnou bandité. Co hůř, proslýchá se, že za
jejich řáděním stojí jarl z východního města Staalgarde.
Že centrální dějová linie vůbec nevypadá zajímavě? To proto, že není. Vytvořil jsem si kvůli Falskaaru
zbrusu novou postavu a děkuji Devítce, že jsem to udělal. Hlavní
činností vašeho hrdiny totiž budou rvačky s bandity, kosení neklidných
mrtvol v zatuchlých hrobkách či občasná demolice mechanického odpadu,
který zbyl po Dwemerech. Vzato kol a kolem, rutinní denní chléb
Drakorozeného, pro něhož opravdovou výzvu představuje jen dračí invaze
nebo handlování s daedrickými princi.
Podle oficiálních informací má dohrání Falskaaru zabrat mezi 20 a 30 hodinami. Já svůj průchod hlavním linií a všemi vedlejšími questy dokončil za 19, do čehož počítám i snad dvouhodinovou cestu do Riftenu před započetím samotného příběhu. Přitom jsem nijak nespěchal. Vynechal jsem pouze odměny vypsané na všemožné bytosti a neprozkoumal jsem několik lokalit na mapě.
Vydáte-li se tedy po příběhu někdy okolo
padesáté úrovně, asi budete jenom unaveně koulet očima. A to i přesto,
že obtížnost někdy dovede skutečně potrápit. Absenci skutečně tuhých
nepřátel totiž autor zpravidla nahrazuje kvantitou, takže se občas
octnete obklíčeni třeba i tuctem protivníků.
![]() |
Jeden z nových dungeonů, které se pod povrchem ostrova nacházejí. |
Stejně jako v normálním Skyrimu
hra přizpůsobuje jejich vybavení a schopnosti vaší aktuální úrovni.
Činí tak nicméně skokově, takže jsem několikrát neslavně padl při útoku
na takřka neporazitelného protivníka, který zase o několik hodin později
mé magii podlehl až směšně snadno.
Na rozdíl od normálního Skyrimu ale Falskaar
v některých lokacích obsahuje i nepřátele, kteří se objeví bez ohledu
na aktuální sílu hráče. Ještě dlouho před desátou úrovní jsem tak
narazil hned na několik Dwarven Spheres najednou. Tyhle potvory přitom
existují i v oslabených verzích, které se však autor do módu neobtěžoval
implementovat. Na jejich šestnáctý level jsem se nevyšplhal ani po
kompletním dohrání módu.
Ještě hůř jsou na tom ale bossové.
Potkal jsem Dwarven Centuriona na čtyřiadvacáté úrovni a pojmenovaného
Draugr Overlorda, který používal mimořádně ničivý řev Frost Breath. Oba
jsem přemohl jen díky maximálnímu využívání prostředí, neboť mě při
přímé konfrontaci jednoduše vyřídili jediným úderem.
Mimo tyto chyby herního designu ale Falskaar
obsahuje i běžné bugy. Narazil jsem asi na čtyři, které zcela
znemožňovaly další postup v příběhu, vždy je nicméně vyřešilo načtení
dříve uložené pozice a opětovný pokus. Jednou uvízl NPC v lokaci, do
které jsem se už nemohl vrátit, jindy se vlk, kterého jsem měl
pronásledovat, zkrátka odmítal hnout z místa. Hlavní linie se potom
kompletně zasekla, když jsem v boji omylem spálil spolubojovníka a
všechny dosud přátelské postavy přešly do útoku. Autor přitom tvrdí, že
questy důkladně otestoval.
Svět Falskaaru je o něco prázdnější než
Skyrim přecpaný hrobkami, jeskyněmi a opuštěnými pevnostmi. To není tak
úplně na škodu, záhy jsem ale usoudil, že si radši koupím koně. Krom něj
si můžete na ostrově pořídit ještě dům, podobně jako ve všech městech
původní hry.
Vizuálně vás vcelku jednotvárná flóra a
fauna, zcela totožná s tou skyrimskou, asi zrovna dvakrát neohromí. Co
hůř, v exteriérech záhadně nefungoval mód Pure Waters ze Steam
Workshopu, přestože Velicky deklaruje takřka
stoprocentní kompatibilitu. Jen pro zasmání pak slouží varování na jedné
z načítacích obrazovek, které prohlašuje prostředí Falskaaru za mnohem
nehostinnější než to na kontinentu.
Co se naopak povedlo? Mód obsahuje
přesně jeden vedlejší úkol, který se mi něčím vryl do paměti, i ty
zbývající je ale zpravidla docela zábava hrát. Návrh dungeonů se lehce
liší od mustru, podle kterého kreslili své jeskyně autoři Skyrimu.
Narazíte na nezvyklé scenerie, střetnete se i s několika druhy nepřátel
v rychlém sledu a vyřešíte několik jednoduchých hádanek.
Autor své dílo navíc vcelku dobře
přizpůsobil různým herním stylům. Alchymista tak nalezne během putování
nějaké ty bylinky, na kouzelníka čekají knihy a hole, válečník jistě
ocení zbroje a zbraně. Využití dojde boj zblízka i zdálky a použitelný
je libovolný druh magie, což jsem osobně otestoval (přestože se
Vyvolávání či Ničení rozhodně uplatní lépe než třeba Iluze).
Pochvalu si zaslouží i dabing. Ne vždy
je dostatečně hlasitý a občas se k mluvčímu zrovna dvakrát nehodí, body
však získává za čistotu zvuku, srozumitelnost a v neposlední řadě i za
množství. Své repliky totiž dostali i zcela zaměnitelní nekromanti,
kteří ještě posledním dechem vzývají Sithise.
Falskaar rozhodně nedoporučuji
nováčkům. Slaboučká dějová linie s místy vysloveně pitomými dějovými
zvraty je rozhodně neohromí a hratelností se mód skoro neliší od
základního Skyrimu. Fanoušci ale možná ocení nové prostředí
věrné reáliím světa Tamrielu, nové postavy a především neokoukané úkoly,
které přináší vítanou změnu do nepřetržité série masakrování náhodných
bytostí napříč provincií. Tedy, většinou.
Žádné komentáře:
Okomentovat