 |
| Článek byl původně vydán 5. 9. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz. |
V Hollywoodu se hraným fantasy blockbusterům zrovna dvakrát nedaří. Letošní pokračování Sněhurky a lovce nepřekvapivě sotva dokázalo zaplatit samo sebe, ještě hlouběji se pak propadlo vcelku příjemné béčko Bohové Egypta. Komerční úspěch zaznamenal jenom Warcraft: První střet, opírající se o širokou fanouškovskou základnu. Dohromady dost důvodů, proč obrátit pozornost za hranice americké továrny na sny: do Ruska.
Kdysi se celá země třásla před draky. Vesničané jim obětovali mladé panny, aby je strašliví, oheň chrlící plazi nechali v bázni a bídě přežívat dál. Pohár jejich trpělivosti však jednoho dne přeci jen přetekl a zrodil se drakobijce. Ukončil teror, a jak se zdálo, navždy zbavil lidstvo strašlivého stínu blanitých křídel. Když ale hrdinův vnuk na své svatbě s princeznou Miroslavou nechá z čiré ješitnosti zpívat staré dračí volání, někdo na ně ke zděšení všech zúčastněných odpoví.
 |
| Drak se blíží. (zdroj) |
Příběh filmu je relativně přímočarý a
soustředí se skutečně takřka výhradně na výše představené postavy.
Bezmála dvouhodinovou stopáž tak sice utáhne, trocha krácení by ale
přesto nezaškodila. Čas od času scénář překvapí, většinou docela
příjemně.
To dokáže i vizuál, lehce tápající mezi
stylizací a kýčem. Digitální magie místy neznatelně škobrtá, kupodivu
ani ne tak v zobrazení dračího letu – zjevně nerealisticky a plastově
působí spíš město, v němž bydlí princezna Miroslava. Kdykoli jej kamera
zabírá z ptačího pohledu, chýše, hradby, stromy i voda neomylně
prozrazují, že nejsou než 3D modelem oháknutým texturou. Působí popravdě
spíš jako z intra počítačové hry.
Podobně nevyváženě dopadla i hudba, sama
o sobě snímek podkreslující velmi dobře. V několika scénách se totiž
nepřirozeně, často velmi rychle přepíná, takže to ucho pozorného diváka
zachytí – a pozornost věnovaná příběhu a především postavám se
rozptyluje.
Právě postavy totiž tvoří páteř celého
filmu. Sednou-li vám herci a uvěříte-li jim jejich role, bezpochyby
odpustíte všechny výše zmíněné neduhy, jakož i mnohé další (a naopak).
Osobně kvituji, že vzhledem k neamerickému původu snímku neznám jedinou
tvář z celého obsazení. Snadněji tak hercům uvěříte jejich hrdiny.
Největším tahákem snímku je však
rozhodně mytologické pozadí, představené působivým a přesvědčivým
způsobem. Slouží výhradně k prokreslení dračího druhu, jeho povahy,
schopností a vzniku. Navíc nechává mnohé otázky nezodpovězené – když
zjistíte, že má jedna z nejdůležitějších lokací tvar dračí lebky, rádi
byste si k tomu poslechli nějaké vysvětlení. Žádného se vám ale
nedostane, takže musíte zapojit fantazii.
 |
| V celé kráse. (zdroj) |
V současné záplavě monumentálních
blockbusterů se navíc film samozřejmě nesnaží za každou cenu ohromit a
šokovat, nemá na to rozpočet a nejspíš ani ambice. A jelikož si nemusí
na nic hrát, většinu času skvěle funguje.
Jedno varování: jakkoli snímek zobrazuje
pouze minimum násilí a nenajdete v něm jedinou sexuálně explicitní
scénu, pro mladší děti se nehodí. Nejenže často buduje napětí skrze
temnou atmosféru, obsahuje navíc trochu nahoty či třeba zmínku o
kamenném oltáři, na němž draci spalovali unesené panny na prach a popel.
Závěrem pak připojím ještě dovětek, že
se On – drakon do Česka dosud oficiální cestou nedostal, pročež budete
muset třeba při hledání titulků nažhavit Internet (neumíte-li dost dobře
rusky).
Žádné komentáře:
Okomentovat