![]() |
Článek byl původně vydán 11. 5. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz. |
Poté, co nechal Markus Heitz v úvodním svazku série Tugdila Zlatorukého projít zatěžkávací zkouškou, vrací se do Skryté země s pokračováním nazvaným příznačně Válka trpaslíků. Přestože by se totiž mohlo zdát, že se po bitvě u Černého skaliska příběh uspokojivě uzavřel, autor již v celé první knize trousil náznaky toho, co srdnaté děti božského kováře bude čekat tentokrát. A věřte, že to lehké mít nebudou.
Třetí kmen se od ostatních čtyř
podstatně liší. Již během stvoření všech trpaslíků to byl jeho praotec
Lorimbur, kdo se vzbouřil proti mocnému Vraccasovi. Bůh na oplátku
odepřel Třetím řemeslné dovednosti, které vložil do vínku svým zbylým
synům, a staletí závisti a nenávisti mohly začít. Jak lépe se totiž
pomstít otci než zákeřnou vraždou všech jeho věrných potomků?
Jednou přišla k jednomu trpaslíkovi Smrt a chtěla si ho odvést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne. Tak Smrt zase odešla.
Nově nalezenou jednotu Skryté země ale
nenarušují jen intriky kmene vyvrženců. Sadističtí alfové přes těžké
ztráty stále vzdorují armádám elfů a lidí, rozprášené oddíly skřetů
táhnou krajinou a Tungdil tvrdě naráží na tradice a zvyklosti svého
vlastního národa, když rodina milované trpaslice Balyndis odmítá nechat
dvojici uzavřít sňatek. Tugdilův přítel a spolubojovník Boëndal navíc
balancuje na hraně života a smrti poté, co jej zasáhla lavina.
![]() |
Boïndil Dvojčepel v připravované hře The Dwarves. (zdroj) |
Zdá se vám, že osud naložil hrdinovi na
ramena až příliš velkou tíži? Dosud jsem se nezmínil o hrozbě, před níž
tajemnými slovy varoval zkažený magus Nôd’onn. Ne všichni ji totiž
považují za pouhé blábolení šílence, který si chtěl zachránit svůj mrzký
život. Zvlášť pak, když je Skrytá země proti nepřátelům ovládajícím
kouzla takřka bezbranná, neboť že všech kouzelníků a kouzelnic přežila
řádění Mrtvé země jen Andôkaï Bouřlivá.
Heitz rozhodně netrpí nedostatkem
ambicí. V průběhu druhé knihy zdařile komplikuje svůj zdánlivě nepříliš
inovativní fantasy svět a předvede nejednu obratnou dějovou kličku.
Z bývalých spojenců se vlivem spiknutí stávají nepřátelé na život a na
smrt, zapřisáhlé oponenty naopak nebezpečí semkne a dosud nemyslitelné
dohody z nouze pořádně zamíchají kartami.
(…) „Mluví fistulí, na flétnu hraje, páchne jak čemeřice, mluví se stromy, ať je to lípa, jasan či borovice, řídké víno pije, nezná pivo, ubožátko, Vraccasi buď dík, že já nejsem elfátko.“
Pokud bylo nejdůležitějším motivem prvních Trpaslíků budování jednoty, Válka
nám ukazuje, jak těžké je nesourodé národy Skryté země udržet
pohromadě. Tugdilovo hrdinství je tedy nutně zpochybněno a protagonista
navíc dostává nejednu nabroušenou dýku do zad, která otestuje jeho
odhodlání na nejzazší mez. I staří známí jako Gandogar, Rodario, Furgas
či Narmora projdou četnými zkouškami.
![]() |
Fanart k Válce trpaslíků. (zdroj) |
Zní to tak krásně…, ale český překlad
místy knize přesto dokáže solidně podrazit nohy. Záměna vznosného hlasu
za nosný ještě mohla být omluvitelným zkratem, ale když jedna z postav
začne v půlce boje na život a na smrt vykat svému protivníkovi (i když
se předtím docela pochopitelně se slušnostmi nezdržovala), dostanete
chuť udeřit čelem o stůl. Za nedomyšlené považuji také užití slova
šemíci v Boïndilově replice o jezdeckém oddílu. Sice mě těší, že jsou
Horymír a jeho slavný oř oblíbení i ve Skryté zemi, rád bych si ale
nechal vysvětlit, jak k tomu došlo.
Jakkoli se ale kvůli překladu čílím, největší ránu tentokrát zasadil své knize Markus Heitz
osobně. Při vrstvení několika vzájemně provázaných dějových linek je
snadné dostat se do štíru s logikou a autor nějaký ten drobný hříšek
spáchal už dříve. Tentokrát se ale dopustil logické boty takového
kalibru, že jej zasloužená dávka kritiky nesmí minout. Nehodlám sem psát
spoilery, ale zkuste ke konci dávat dobrý pozor.
Válka trpaslíků je větší,
komplikovanější a odsýpá daleko rychleji než první díl. Zároveň také ale
obsahuje nadměrnou dávku deus ex machina momentů, děr v příběhu a také
zkratek, které vždy nevedou ke kýženému cíli. Z celkového porovnání tak
vychází o něco hůř. Ne tolik, aby se dalo hovořit o nepovedeném
pokračování, na druhou stranu ale dost na to, abyste si četných neduhů
při čtení všimli. A to zamrzí.
Žádné komentáře:
Okomentovat