pátek 27. prosince 2019

Můj rok 2019: Zatím nejšťastnější, ale i nejnáročnější ze všech

Tak nám začíná nové desetiletí.

Pokud jsem měl loni touhle dobou od letoška nějaká očekávání, rozhodně ani trošku neodpovídala tomu, jak uplynulý rok nakonec dopadl. Zažil jsem bezpochyby nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších 365 dní svého života. A přestože se mi ani zdaleka nepodařilo dotáhnout do konce všechny původní plány, vůbec nic bych neměnil. Už totiž nejsem sám.

A to je všechno, co na svém veřejném blogu o svém osobním životě prozradím. Budu tak sice nucen vynechat to nejdůležitější, co se mi letos stalo, stejně ale nemám moc zájem to sdílet s celým světem. Uplynulá léta jsem většinou bilancoval s tím, že jsem více či méně spokojený. Letos si vůbec poprvé připadám skutečně šťastný.

Radost mi ale samozřejmě tento rok udělalo již tradičně i několik úspěšně splněných plánů:


A teď to, co už mi šlo méně:


Z početní převahy úspěchů by se mohlo zdát, že mám veškeré důvody ke spokojenosti, moje psací lenost mě ale už neskutečně žere. Na druhou stranu mi dělá radost, že jsem dohnal spoustu nesplněných předsevzetí z minulých let.

Zhubl jsem minimálně 10 kilogramů, možná dokonce spíš až skoro 15. Přečetl jsem možná dvakrát víc knížek, než loni. A můj současný sociální život by bezpochyby moje mladší já vyděsil k smrti. Teď už totiž lidi potkávám pravidelně, ne jenom omylem.

Hodně se mi osvědčilo stání u práce. Nebolí mě záda, subjektivně se mi líp přemýšlí a mám možnost procházet se po pokoji, když během práce nad něčím dumám. Taky nejsem líný dojít si třeba občas udělat čaj. Tipl bych, že jsem tím přispěl k již zmíněnému hubnutí, kde ale měla vliv i změna jídelníčku.

Vyřadil jsem skoro úplně karcinogenní potraviny typu uzeného masa a omezil jsem spotřebu červeného na dvě porce týdně (počítá se třeba i šunka k snídani). Snažím se nejíst ani mnoho kuřecího a živím se hlavně rybami a vegetariánskými jídly.

Jsem stále neuvěřitelně spokojený s Linuxem, byť jsem změnil hlavní distribuci. Místo Ubuntu Budgie používám Kubuntu, v průběhu roku jsem ale na různých zařízeních vystřídal třeba Linux Mint, Xubuntu a Kali Linux. Mimo Debian se zatím moc neodvažuji, možná v nadcházejícím roce.

Minulý rok jsem to hodně přeháněl s nejrůznějšími žebříčky všeho možného, takže je letos naopak sesekám na nejnutnější minimum.

Fantasy knihy:


Naučil jsem se používat Vocabulary Builder v mé čtečce, takže si nyní pečlivě označuji neznámá slova a pak si je příležitostně procházím.
  1. Fire and Blood. Historie Targaryenů, George R. R. Martin v nejlepší formě.
  2. The Bartimaeus Sequence. Jonathan Stroud napsal dost možná nejlepší young adult sérii všech dob.
  3. Jak zacházet s nemrtvými. John Ajvide Lindqvist a jeho netradiční zombie apokalypsa.
  4. A Land Fit for Heroes. Trilogie Richarda K. Morgana. Gay protagonista, drsný a temný svět.
  5. The Burning White. Finále série Brenta Weekse mě trochu zklamalo, četlo se ale skvěle.
Nonfiction žebříček tentokrát nebude, prozradím ale, že jsem četl hlavně knihy o psychologii. Konečně jsem si našel čas na Thinking, Fast and Slow od Daniela Kahnemana a dobře jsem udělal. Ještě víc se mi ale líbila The Righteous Mind Jonathana Heidta, v níž jsem našel mimo jiné zatím nejpodnětnější kritiku nového ateismu.

Filmy a seriály:


Letošek mi přišel na filmy neuvěřitelně slabý, přestože jsem zatím neviděl třeba nového Tarantina a možná tak ještě změním názor. Zato se dařilo seriálům.
  1. Chernobyl. Působivou výpravu překonal jenom perfektní scénář. Smekám, událost roku.
  2. Joker. Asi jediný film, který bych si za žádných okolností letos nechtěl nechat ujít v kině.
  3. His Dark Materials. Konečně důstojná adaptace knih Phillipa Pullmana. Nejlepší intro v seriálové historii.
  4. Rick and Morty. Čtvrtá série po slabé třetí zase nabrala obrátky.
  5. Bohemian Rhapsody. Vyšlo to sice už loni, ale nechci nechat seriály zcela dominovat. Viděno až letos na jaře.
Hudbu budu muset vynechat. Letos jsem totiž objevil (hlavně díky přítelkyni) tolik dobré, že se u mě silně projevuje overchoice. Z toho, co vyšlo (na YouTube) letos, zmíním aspoň tohle, tohle a tohle.

Takový byl tedy můj rok 2019. Doufám, že i vám se letos dařilo a že jste můj další písmenkový průjem přežili bez větší úhony.

Žádné komentáře:

Okomentovat