středa 14. prosince 2016

Falskaar příběhem nezaujme, přesto zabaví

Článek byl původně vydán 14. 12. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz.

Pokud už fantasy RPG The Elder Scrolls: Skyrim z roku 2011 znáte jako své boty a čerstvě vydaná Special Edition vás svými grafickými vylepšeními zrovna dvakrát neláká, nemusíte věšet hlavu. Úplně zadarmo se totiž můžete dostat k mnoha a mnoha hodinám zbrusu nového obsahu, jehož takřka výhradním autorem je překvapivě mladý moder Alexander J. Velicky. Svět Tamrielu se díky němu rozrostl o nový ostrov Falskaar.

Screenshot z Falskaaru s Drakorozeným na vzpínajícím se koni, který se stal symbolem celého módu.

Co všechno nabízí? Nové předměty, dvojici kouzel (po jednom pro magii Ničení a Obnovy), několik nových písní pro bardy, unikátní dračí křik a především šestadvacet úkolů zadávaných kompletně nadabovanými postavami, ke kterým vám bude hrát soundtrack složený profesionálním hudebním tvůrcem. A věřte mi, že neposlouchat zase jednou stokrát omleté motivy původní hry a hlasy těch tří čtyř osob, které namluvily její dialogy, je balzám pro (d)uši.
K Falskaaru je k dispozici i neoficiální česká lokalizace. Autor však explicitně uvádí, že ačkoli překlady svého díla povoluje, nijak neručí za jejich funkčnost a kvalitu. Proto jsem pracoval výhradně s anglickým originálem.
Hratelná verze Falskaaru spatřila světlo světa už v roce 2013. Vývoj však definitivně skončil až relativně nedávno, a to koncem roku 2015. V současné době pak autor pracuje na konverzi svého díla pro speciální edici, a jelikož ke hraní nepotřebujete žádné z rozšiřujících DLC, může si příběh užít doslova kterýkoli vlastník Skyrimu.

Neúplná mapa Falskaaru a lokací, které se na něm nacházejí.

A o jaký že příběh vlastně půjde? Při prozkoumávání jeskyně přidané do blízkosti města Riften narazíte na zelenkavý portál, který vás přenese přímo na ostrov. Tam se seznámíte s městečkem Amber Creek a jeho obyvateli. Dozvíte se, že nad Falskaarem temní mračna, neboť jím táhnou bandité. Co hůř, proslýchá se, že za jejich řáděním stojí jarl z východního města Staalgarde.

Že centrální dějová linie vůbec nevypadá zajímavě? To proto, že není. Vytvořil jsem si kvůli Falskaaru zbrusu novou postavu a děkuji Devítce, že jsem to udělal. Hlavní činností vašeho hrdiny totiž budou rvačky s bandity, kosení neklidných mrtvol v zatuchlých hrobkách či občasná demolice mechanického odpadu, který zbyl po Dwemerech. Vzato kol a kolem, rutinní denní chléb Drakorozeného, pro něhož opravdovou výzvu představuje jen dračí invaze nebo handlování s daedrickými princi.
Podle oficiálních informací má dohrání Falskaaru zabrat mezi 20 a 30 hodinami. Já svůj průchod hlavním linií a všemi vedlejšími questy dokončil za 19, do čehož počítám i snad dvouhodinovou cestu do Riftenu před započetím samotného příběhu. Přitom jsem nijak nespěchal. Vynechal jsem pouze odměny vypsané na všemožné bytosti a neprozkoumal jsem několik lokalit na mapě.
Vydáte-li se tedy po příběhu někdy okolo padesáté úrovně, asi budete jenom unaveně koulet očima. A to i přesto, že obtížnost někdy dovede skutečně potrápit. Absenci skutečně tuhých nepřátel totiž autor zpravidla nahrazuje kvantitou, takže se občas octnete obklíčeni třeba i tuctem protivníků.

Jeden z nových dungeonů, které se pod povrchem ostrova nacházejí.

Stejně jako v normálním Skyrimu hra přizpůsobuje jejich vybavení a schopnosti vaší aktuální úrovni. Činí tak nicméně skokově, takže jsem několikrát neslavně padl při útoku na takřka neporazitelného protivníka, který zase o několik hodin později mé magii podlehl až směšně snadno.

Na rozdíl od normálního Skyrimu ale Falskaar v některých lokacích obsahuje i nepřátele, kteří se objeví bez ohledu na aktuální sílu hráče. Ještě dlouho před desátou úrovní jsem tak narazil hned na několik Dwarven Spheres najednou. Tyhle potvory přitom existují i v oslabených verzích, které se však autor do módu neobtěžoval implementovat. Na jejich šestnáctý level jsem se nevyšplhal ani po kompletním dohrání módu.

Ještě hůř jsou na tom ale bossové. Potkal jsem Dwarven Centuriona na čtyřiadvacáté úrovni a pojmenovaného Draugr Overlorda, který používal mimořádně ničivý řev Frost Breath. Oba jsem přemohl jen díky maximálnímu využívání prostředí, neboť mě při přímé konfrontaci jednoduše vyřídili jediným úderem.


Mimo tyto chyby herního designu ale Falskaar obsahuje i běžné bugy. Narazil jsem asi na čtyři, které zcela znemožňovaly další postup v příběhu, vždy je nicméně vyřešilo načtení dříve uložené pozice a opětovný pokus. Jednou uvízl NPC v lokaci, do které jsem se už nemohl vrátit, jindy se vlk, kterého jsem měl pronásledovat, zkrátka odmítal hnout z místa. Hlavní linie se potom kompletně zasekla, když jsem v boji omylem spálil spolubojovníka a všechny dosud přátelské postavy přešly do útoku. Autor přitom tvrdí, že questy důkladně otestoval.

Svět Falskaaru je o něco prázdnější než Skyrim přecpaný hrobkami, jeskyněmi a opuštěnými pevnostmi. To není tak úplně na škodu, záhy jsem ale usoudil, že si radši koupím koně. Krom něj si můžete na ostrově pořídit ještě dům, podobně jako ve všech městech původní hry.

Vizuálně vás vcelku jednotvárná flóra a fauna, zcela totožná s tou skyrimskou, asi zrovna dvakrát neohromí. Co hůř, v exteriérech záhadně nefungoval mód Pure Waters ze Steam Workshopu, přestože Velicky deklaruje takřka stoprocentní kompatibilitu. Jen pro zasmání pak slouží varování na jedné z načítacích obrazovek, které prohlašuje prostředí Falskaaru za mnohem nehostinnější než to na kontinentu.

Co se naopak povedlo? Mód obsahuje přesně jeden vedlejší úkol, který se mi něčím vryl do paměti, i ty zbývající je ale zpravidla docela zábava hrát. Návrh dungeonů se lehce liší od mustru, podle kterého kreslili své jeskyně autoři Skyrimu. Narazíte na nezvyklé scenerie, střetnete se i s několika druhy nepřátel v rychlém sledu a vyřešíte několik jednoduchých hádanek.

Autor své dílo navíc vcelku dobře přizpůsobil různým herním stylům. Alchymista tak nalezne během putování nějaké ty bylinky, na kouzelníka čekají knihy a hole, válečník jistě ocení zbroje a zbraně. Využití dojde boj zblízka i zdálky a použitelný je libovolný druh magie, což jsem osobně otestoval (přestože se Vyvolávání či Ničení rozhodně uplatní lépe než třeba Iluze).

Pochvalu si zaslouží i dabing. Ne vždy je dostatečně hlasitý a občas se k mluvčímu zrovna dvakrát nehodí, body však získává za čistotu zvuku, srozumitelnost a v neposlední řadě i za množství. Své repliky totiž dostali i zcela zaměnitelní nekromanti, kteří ještě posledním dechem vzývají Sithise.

Falskaar rozhodně nedoporučuji nováčkům. Slaboučká dějová linie s místy vysloveně pitomými dějovými zvraty je rozhodně neohromí a hratelností se mód skoro neliší od základního Skyrimu. Fanoušci ale možná ocení nové prostředí věrné reáliím světa Tamrielu, nové postavy a především neokoukané úkoly, které přináší vítanou změnu do nepřetržité série masakrování náhodných bytostí napříč provincií. Tedy, většinou.

Žádné komentáře:

Okomentovat